V oblasti bojových umění 🥋 a bojových sportů 🥊 existují dva různé přístupy k tréninkovým metodám. První je hierarchicky uspořádaný systém, založený na příkazech a poslušnosti. Tento systém je vhodný k trénování velké skupiny lidí najednou. Druhý systém je založený na rodinné atmosféře 👨👩👧👦, který je vhodný pro trénink menší skupiny lidí s ohledem na jejich osobní schopnosti a dovednosti.
Pekiti-Tirsia bezpochyby spadá do druhého, tj. rodinného systému. Za prvé je Pekiti-Tirsia bojovým uměním rodiny Tortal, kterou reprezentuje Grand Tuhon Leo T. Gaje. A za druhé jsou některé výcvikové metody založeny vysloveně na rodinné, přátelské atmosféře, kterou Grand Tuhon vytváří, a na individuálním přístupu, kterým přistupuje k osobitým vlastnostem jednotlivce.
Během posledních několika let je Pekiti-Tirsia stále častěji zmiňováno v souvislosti s vojenskými komandy a speciálními jednotkami 🪖. Jak k tomuto došlo?
Vojáci a boj nablízko
Důležitost boje nablízko se pro vojáky v různých obdobích měnila. Během posledních velkých válek v Evropě se již taktika boje nablízko vůbec nepoužívala. Moderní zbraně 🔫 umožnily zabíjet na dálku tak efektivně, že již není užitečné trávit dlouhé tréninky výcvikem obrany na přežití obyčejných vojáků. Jednotlivý voják je z hlediska války snadno nahraditelný.
Primárním cílem tréninku vojáků proto byla disciplína – ale ne ve smyslu sebekázně, nýbrž ve smyslu stát se součástí skupiny a následovat velitele. S ohledem na to byly pro masový výcvik vojáků užitečné především výukové metody založené na drilu, díky kterému se vojáci naučili plnit rozkazy. Mnohá bojová umění v Evropě a USA – a zejména ta s kořeny v Japonsku a Koreji – vycházejí právě z tohoto vojenského drilu, který je v jejich tréninkových metodách snadno rozpoznatelný. 🪖
Problém současných armád – guerilla ⚔️
Současná doba ukazuje, že většinu moderních válek a ozbrojených konfliktů již nerozhodují velké počty pěšáků. Když se podíváte na válku v Zálivu, v Kosovu, nebo v současné době v Afghánistánu, je jasné, že dnešní armády jsou konfrontovány s novými situacemi a úkoly.
Nepřátelé často využívají guerillové taktiky – a mohou být poraženi pouze tehdy, pokud proti nim budou použity bojové taktiky, které tomu odpovídají. 🪖🌍
Stejnou zkušenost získala také filipínská armáda během druhé světové války. Jedinými bojovníky, kteří se odmítli vzdát poté, co se z Filipín stáhl generál MacArthur, a bojovali i přes horší vyzbrojení, byli filipínští domorodí bojovníci. 💥
Díky svému hrdinství a využití strategie Kali (tzv. Bolo Battalion) tito bojovníci zdrželi japonskou armádu natolik, že se americká armáda vzpamatovala z prvního šoku, spustila válečnou mašinérii a nakonec Japonce porazila. 🇵🇭⚔️🇯🇵
Přestože jsou tito hrdinové dodnes oslavováni při vojenských přehlídkách 🎖️ a jejich přínos je známý i v USA, filipínská vláda se z jejich bojové taktiky doposud nepoučila – na rozdíl od USA, kde si rychle uvědomili přínos speciálních jednotek, jako jsou Delta Force nebo Navy SEALs. 🇺🇸
Filipínská armáda (stejně jako mnoho jiných armád po celém světě) však nadále pokračovala v klasické koloniální výuce boje a taktiky – možná proto, že elitní vojenské jednotky byly vnímány jako možné ohrožení demokracie v zemi.
Na dodnes trvajících bojích mezi filipínskou armádou a domorodými separatisty na jihu Filipín je ale zjevné, že konvenční bojová taktika je proti guerillové taktice zcela neúčinná. 🏞️⚔️
Před několika lety proto bylo rozhodnuto, že některé speciální jednotky filipínské armády se budou kromě běžného výcviku učit také polozapomenutému filipínskému bojovému umění – tedy Kali. 🥋🔥
První, kdo se s touto situací pokusil něco udělat, byli Force Recon Marines. 🪖 Force Recon Marines jsou součástí průzkumných jednotek a jsou specializované na hluboký průzkum a přímé akce.
Mnoho akcí provádějí v malých skupinkách hluboko na nepřátelském území, a protože většinou nemohou spoléhat na výraznou leteckou či výsadkovou podporu, musí se vždy postarat sami o sebe. 🏞️
Jejich heslem je:
„Svištící, tichý, smrtelný“
nebo
„Přečísleni, ale nikdy poraženi“. ⚔️
Na Filipínách jsou tyto jednotky symbolem úcty, obdivu a také strachu – jak mezi laiky, tak mezi ostatními jednotkami.
Řešení – Pekiti-Tirsia Kali
Když začali Recon Marines hledat svůj bojový systém na blízko, nabízely se pochopitelně mnohé bojové školy z celých Filipín. Každý chtěl získat reputaci jako instruktor této prestižní bojové jednotky. 🥋
Recon Marines však díky své dlouholeté zkušenosti z bojů dobře věděli, co hledají, a také přesně věděli, co nehledají. Uspořádali tedy výběrové řízení, během kterého museli všichni uchazeči prezentovat sebe a svůj tréninkový program.
Mezi všemi uchazeči zvítězil systém Pekiti-Tirsia Kali, vedený Grand Tuhonem Leem T. Gajem, a Recon Marines tedy začali trénovat právě Pekiti-Tirsia. ⚔️
Tréninky Recon Marines vede sám Grand Tuhon Leo T. Gaje, a v případě jeho nepřítomnosti (např. když je na seminářích v Evropě či USA), ho zastupuje jeho synovec Rommel Tortal.
Po úspěšném vyzkoušení funkčnosti systému Pekiti-Tirsia se tento systém začaly učit také jednotky SEALS a další vojenské speciální jednotky. 🪖
Naposledy projevily o systém Pekiti-Tirsia zájem vzdušné jednotky a také pozemní armáda jako celek. 🌍
Když v roce 2002 Grand Tuhon se svými evropskými instruktory navštívil hlavní štáb filipínských ozbrojených sil na ostrově Cebu, zájem o tréninky byl tak vysoký, že ho velení nechtělo pustit, i když měl již domluvené tréninky s Recon Marines a americkou speciální jednotkou v Cavite.
Podle informací z místního tisku přijely tehdy americké jednotky na společné cvičení s Recon Marines kvůli plánovaným operacím na jihu Filipín. To ukazuje, že si americké speciální jednotky chtěly díky Pekiti-Tirsia zlepšit svůj výcvik boje s nožem. 🔪
Grand Tuhon a jeho synovec Rommel Tortal se tedy účastnili – pravděpodobně jako jediní trenéři-civilisté – společného americko-filipínského vojenského cvičení BALIKATAN („Shoulder to Shoulder“) 2002. 🤝
Grand Tuhon tehdy získal za své zásluhy medaili 🎖️ a během tréninku byl také pozván jako hlavní trenér pro americké speciální jednotky na americké základně na Okinawě a do pevnosti Bragg. 🪖
Proč se Recon Marines rozhodly pro Pekiti-Tirsia?
Jedním z hlavních důvodů je bezpochyby to, že bojový systém Pekiti-Tirsia je zaměřený primárně na ostré zbraně a přímý protiútok založený na plynulém pohybu. 🔪
Ale tréninky s Recon Marines odhalují i další důležitý důvod. Je jím sdílení stejné filosofie – výcvik a cvičení s Recon Marines ukazuje, jaký přístup či filosofii musí člověk mít, aby přežil v extrémních situacích. 💥
Být druhý nestačí a úspěch tkví pouze v týmu. 🤝 Jednotky Recon Marines se proslavily tím, co vykonaly, a jejich trénink i úspěchy jsou výsledkem jejich životní filosofie.
Co nám to přináší…
To, že Grand Tuhon a jeho předchůdci testovali a přizpůsobovali Pekiti-Tirsia reálnému životu, je zárukou toho, že jde o praktické a realistické bojové umění. 🛡️ Grand Tuhon říká, že Pekiti-Tirsia Kali bylo vyvinuto a zkoušeno v „laboratoři bolesti“.
Totéž platí i pro Recon Marines. Téměř každodenně tito vojáci riskují své životy při různých akcích – často v boji nablízko – a tím zároveň ověřují funkčnost Pekiti-Tirsia v praxi.
Po každé akci probíhá zpětná vazba a výměna zkušeností:
-
Co bylo nebezpečné?
-
Při čem došlo ke zraněním, nebo dokonce k úmrtím?
-
Jak mohly být tyto situace lépe řešeny?
Tímto způsobem je systém Pekiti-Tirsia neustále ověřován v realitě, a proto musí odpovídat na praktické otázky.
A jedno je jisté: vojáci z Recon Marines, kteří při každé akci riskují své životy, si nemohou dovolit nic nalhávat – ani z pohodlnosti, ani z jiného důvodu.
📌 Tradice „laboratoře bolesti“ proto v Pekiti-Tirsia zůstává stále živá.
Je jasné, že ti, co vyučují Pekiti-Tirsia Kali, musí také rozumět situacím a praktickým problémům vojáků. Proto trenéři Pekiti-Tirsia podstupují reálné tréninky spolu s těmito vojáky: přežití v džungli 🌴, plavání 🏊, bojové potápění, výsadkové seskoky 🪂, horolezectví 🧗, pohyb pod palbou, nouzová evakuace 🚁, střelba v pohybu, ostřelování a další.
👉 Vynikající příležitost pro trenéry Pekiti-Tirsia, jak vyzískat z této pokladnice znalostí něco i pro svůj vlastní vývoj – a tím i pro další rozvoj Pekiti-Tirsia Kali.
Pro ty, co cvičí Pekiti-Tirsia, je dobré vědět, že Pekiti-Tirsia Kali bylo testováno v minulosti, je testováno dnes a bude testováno i zítra. A přitom základ systému Pekiti-Tirsia zůstává stále stejný. Není proto pochyb o tom, že Pekiti-Tirsia je reálný systém, stejně jako byl vždy v minulosti.
Disciplína, odvaha, odhodlání 💪
Jednotky Recon Marines si osvojily hodnotu Pekiti-Tirsia, protože jejich životní postoje jsou velmi podobné. Věříme společně v úspěch, život a dobré zdraví. Tento postoj je základem pro osobní disciplínu, odvahu a odhodlání.
Vojáci z Recon Marines si nemohou dovolit chybovat, protože se musí vždy spoléhat sami na sebe – na své osobní vlastnosti a schopnosti, nikoliv na moderní techniku nebo početní převahu.
👉 Právě proto si tito vojáci vybrali Pekiti-Tirsia.