Přehled stylů:

Léto budiž pochváleno a to letošní obzvlášť. Počasí přálo cvičení venku, čehož se hojně využívalo jak na běžných tréninkách, soukromých lekcích, tak i v rámci letního Kali-campu. Ten sám osobě byl velmi výjmečný a vzhledem k menšímu počtu účastníků i velice intenzivní.

Během pěti dní se toho stihlo opravdu hodně. Hlavní důraz byl kladen na cvičení se sibatem, ve kterém jsme volně navázali na předchozí víkendový seminář a tak jsme měli možnost vše zopakovat, více uložit do paměti a následně pak mohli provádět aplikace z toho vycházející. Tyto techniky byly procvičovány např. s nožem, klasickou tyčí, v rámci neozbrojeného boje, ale i jako techniky se střelnou zbraní a proti ní.

Léto už je definitivně za námi a tak je čas na malou vzpomínku, na dobu, kdy se člověk potil a ani se nemusel moc hýbat. V rámci PTK CZ se začátkem prázdnin konal velký letní seminář, kde se jako vždy sjelo mnoho příznivců tohoto jedinečného stylu. Tentokrát se oproti minulým ročníkům vše odehrávalo v Praze Braníku u břehu Vltavy. V tomto velmi pěkném prostředí se vydařilo i počasí a tak jsme mohli převážnou část cvičebních hodin trávit na relativně čerstvém vzduchu.

Náplní letošního roku bylo zaměření na nůž, jeho použití a obranu a vzhledem k venkovním možnostem, byl častým programem i Sibat (dlouhá tyč), který prověřil schopnosti mnohých zúčastněných a to jak fyzické, tak i psychické.

(* 5.5.1938)

V roce 1938 v Legaspi, Albay, se narodil Grand Tuhon Leo Tortal Gaje. Jeho matkou byla Feliza G. Tortal (jediné dítě Conrada Tortala), otcem Leopoldo P. Gaje, Sr. Krátce po jeho narození a následné smrti jeho sestry ? dvojčete a matky Felizy, byl Leo vychováván svým dědečkem Conradem. Od svých šesti byl trénován v PTK. Od šesti do devíti let trénoval pouze footwork (práci nohou). Denně se pohyboval na desce dřevěného stolu, přičemž mu Conrado útočil na nohy dřevěnou tyčí, aby si takto osvojil a velmi dobře zvládl strategické manévrování, které je jedním z hlavních znaků PTK. Poté byl trénován v Contradas a Doce metodách a dalších stupních bojů dvakrát denně - ráno před tím, než šel do školy, a po návratu ze školy až do pozdního odpoledne. Takto pokračoval s tréninkem i při svém studiu střední a vysoké školy.

Kali je nedílnou a respektovanou součástí filipínské kultury. Kayumanggi (pozn. Kayumanggi je původní název pro dnešní obyvatele Filipín) žijící na ostrovech tomuto názvu který reprezentuje filipínskou mentalitu i dnes denně projevují svou péči, zájem a především respekt. 

Původní kultura Kali má svůj počátek v Indii a na ostrovy bylo přineseno ještě 800 let před vznikem říše Majapahit (jejíž vznik je datován kolem roku 1500). Vliv kultury Kali byl následně zakořeněn mezi obyvateli 7 100 ostrovů. Důvodem proč se Kali stalou nosnou kulturou je to, že prosazovalo Filosofii života a víru v život, úspěch a ve zdraví. Není však samozřejmé, že se takto cítí každý člověk, ale zdravě vitální osoby mají přirozenou touhu se takto směrovat. Proto právě tato filozofie udržuje filipínské válečníky živé a zdravé. Je to rovněž proto, že Kali je i metafyzickou energií. Budete-li se důkladněji a důsledněji zabývat Pekiti Tirsia, pochopíte časem i hlubší aspekty Kali kultury a její působení na život i v oblasti metafyziky.

V horském středisku poblíž německého města Feldberg se koncem roku 2006 konal týdenní seminář ku příležitosti 10. výročí vzniku Pekiti Tirsia Kali Europe pod vedením samotného dědice tohoto stylu GrandTuhon Leo T. Gaje . Měli jsme jedinečnou příležitost se jako zástupci Pekiti Tirsia Kali v České republice tohoto výročního semináře osobně zůčasnit (a úspěšně absolvovat tento skvělý, ale náročný týden). Při této příležitosti jsme připravili rozhovor přímo s GrandTuhonem Leo T.Gajem

Můžete přiblížit co to je Pekiti Tirsia Kali?
Je to originální filipínské bojové umění rodiny Tortal, které má tradici ve starých stylech filipínských domorodých válečníků a datuje se přibližně do doby 1500 až 2000 let zpětně. Jako rodinný styl je vyučováno více jak sto let. Orientuje se především na ovládání chladných zbraní (nože, různé typy mačet atd.) a ve volném překladu znamená ,,rozsekat na malé kousky, skončit to". Pekiti Tirsia Kali je funkční a stále živé bojové umění a proto jeho výuka je obzvláště ceněna tam, kde se používá nůž k boji. Máme školy po celém světě a školíme především lidi z ozbrojených složek, ochranek, ale i civilisty. Pro nás není ovšem důležité kolik nás je, ale hlavně jak dobře se cvičí. Základem je přátelství a vůle udržet kvalitu, která je nezbytná pro vyučování tohoto bojového umění.

V oblasti bojových umění a bojových sportů existují dva různé přístupy k tréninkovým metodám. První je hierarchicky uspořádaný systém, založený na příkazech a poslušnosti. Tento systém je vhodný k trénování velké skupiny lidí najednou. Druhý systém je založený na rodinné atmosféře, který je vhodný pro trénink menší skupiny lidí s ohledem na jejich osobní schopnosti a dovednosti.

Pekiti-Tirsia bezpochyby spadá do druhého, tj. rodinného systému. Za prvé je Pekiti-Tirsia bojovým uměním rodiny Tortal, kterou reprezentuje Grand Tuhon Leo T. Gaje. A za druhé jsou některé výcvikové metody založeny vysloveně na rodinné, přátelské atmosféře, kterou Grand Tuhon vytváří a na individuálním přístupu, kterým přistupuje k osobitým vlastnostem jednotlivce. Během posledních několika let je Pekiti-Tirsia stále častěji zmiňováno v souvislosti s vojenskými komandy a speciálními jednotkami. Jak k tomuto došlo?

Výsledek rozsáhlého průzkumu na cca 14000 ostrovech Indonésie a 7000 ostrovech Filipín ukázal, že umění malajského Sibatu je jedním z nejvzácnějších umění, praktikované hlavně v Molukách, na ostrovech jižního Negrosu a v džunglích Mindoroa. Slovo Sibat popisuje dřevěné kopí vyrobené z bambusu, úzké bagacay (rostlina z rodu bambusů), nebo z železného dřeva s ostrou špičkou, používané domorodci k lovu divokých prasat, hadů, ryb, ale především jako zbraň k obraně proti útočícím kmenům. Slova Sibat se používalo v Indonézském jazyce a filipínských nářečích, na ostrovech Negros této zbrani říkali Bangkaw, Sumbling nebo Palupad.